Obec: Veverské Knínice
Kdy jindy otevřít sokolovnu, než na Památný den sokolstva. A také když jsou v obci hody. Veverské Knínice si 8. října užijí velkou slávu. Zejména v případě opravené sokolovny za sebou mají pořádný kus práce, na který stojí za to kouknout.
Zdejší sokolovna stojí na náměstíčku od roku 1932, opravu od střechy po sklep dostala ke svým 90. narozeninám, kdy kolaudací prošla loni v prosinci. Se svým slavnostním otevřením ale musela počkat až do letošního října. Oslava dala přednost ryze praktické a důležité okolnosti – do novotou vonících prostor se musela nastěhovat škola, která se letos na jaře také opravovala, a pak bylo potřeba sokolovnu znovu připravit na její provoz. Slavnostně se spustí v neděli 8.10. od 16. hodiny.
Nová podoba sokolovny ve Veverských Knínicích. Foto: Alexandra Timpau
Razantní svou rozsáhlostí a přitom citlivá svým přístupem k historii, taková přestavba byla. Razantní proto, že za 88 let využívání byla sokolovna v opravdu žalostném stavu – probořené zdi od ran míči, prastaré toalety, jen rychlé zaflikování toho, co právě hořelo a necitlivé úpravy, kdy se například v kotelně původní hliněná podlaha zalila betonem a voda stoupala a stouupala nahoru.
Citlivá proto, že se podařilo zachovat "ducha původní budovy a smyslu jejího vzniku" a také zrenovovat pár částí a artefaktů, které v sokolovně byly od onoho roku 1932. "Plastika sokola, kamenná váza, původní výčep, cvičební kruhy, žebřiny, švédská bedna a lavička. Cvičební nářadí a výčep sice nejsou funkční, ale stopa po předcích je to významná. I lípy před sokolovnou jsou zasazeny jako kdysi, stejně jako nápis a heslo vytesané na zeď – Pro nás a pro příští," uvádí starostka Veverských Knínic Zuzana Armutidisová.
Dříve a nyní. Foto: archiv obce Veverské Knínice
Odkaz na předky a původní význam budovy rezonuje celou akcí "za sokolovnu krásnější". Sokolovny (první stála v Praze roku 1863) se postupně stávaly pravidelnou součástí a známým orientačním bodem každého českého a moravského města či jen trochu významnější obce. "Skutečnost, že byla sokolovna postavena i v naší vesnici, ukazuje na význam Sokola pro naše předky i na tehdejší význam obce. Právě u nás se konaly sokolské slavnosti, organizovaly secvičné na sokolské slety a obec byla centrem sportovně společenského dění pro celé široké okolí," popisuje starostka a dodává, že stavba byla celoobecní záležitostí, do které se zapojili nejen členové České obce sokolské, ale někdo dal dřevo, jiný půjčil koně, další přidal svoje ruce.
Tehdy budova vyrostla dle jakýchsi nepřímo psaných pravidel, aby byla akorát pro cvičence, ale také pro divadelníky, muzikanty a další spolky, které často v sokolovnách působily. Proto tyto stavby nebyly jen čistými tělocvičnami, ale středem společenského života. "Srdcem každé sokolovny je obdélný cvičební sál vysoký přes dvě podlaží (v případě Knínic dokonce přes tři). Dle sokolských potřeb prostných cvičení, při kterých stojí 10 cvičenců vedle sebe v šesti řadách, se jako minimální velikost sálu ustálila na 20 metrech do délky a 12 metrech do šířky," píše internetová Wikipedie. Jednotný systém ovšem dán nebyl, každá sokolovna se vyvíjela a dostavovala dle potřeb jednot – prostor na nářadí, pódium s oponou, místo pro hudebníky, sezení v patře to byl základ. U větších sokoloven je možné najít třeba i veřejnou knihovnu, zasedací sály, šatny, sprchy a často i hospodu, která ziskem pomáhala pokrýt výdaje jednoty. Stejně tak jsou vystavěny v různých stylech, podle to kdo byl architektem, kdo zadavatelem, kolik měla jednota peněz, liší se region od regionu.
Zrestaurovaný sokol. Foto: Alexandra Timpau
Ve 30. letech ale nikdo samozřejmě neřešil (a ani netušil), jak a kam se sport posune. Třeba že přijdou do módy míčové sporty jako košíková, volejbal nebo házená, které potřebují mnohem větší herní plochu. S míčem se hrávalo na venkovním hřišti, ale když se díky zájmu přesunuly tyto hry dovnitř, stěny pod nárazy praskaly. V Knínicích tyto díry zakrývaly dřevěným obložením, pod níž se ale k životu probudily plísně a vlhkost.
Sokolovna žila bohatým životem, který ji ale postupně ubíjel. V roce 2014 přešla budova pod křídla obce, o pět let později se Veverské Knínice pustily do žádosti o peníze od Jihomoravského kraje na projektové dokumentace, které zachrání chátrající sokolovny. Celkem 5 milionů korun se rozdělilo mezi 11 obcí a Knínice v seznamu figurovaly taktéž. Následovala úspěšná žádost na Ministerstvo pro místní rozvoj o 10 milionů na rekonstrukci a dalšího půl milionu se podařilo získat opět od kraje na stavební úpravy a vybavení.
Pohled do tělocvičny. Z původního vybavení se podařilo zachránit a zrenovovat kruhy, žebřiny a švédskou bednu. Foto: Alexandra Timpau
Kompletní proces rekonstrukce najdete popsaný ZDE / 1-2023
To vše ovšem stojí na projektu a architektech, které obec našla v brněnském Studiu New Work Svatopluka Sládečka. Aniž by to před "výběrkem" někdo věděl, právě tento architekt se spolu s Nicol Galeovou z Vysokého učení technického a dvaceti studenty před časem zaměřili na stav českých a moravských sokoloven, mnoho z nich podrobně zmapovali a hlavním výstupem byly možnosti úprav a využití v dnešní době.
Pohled do přísálí s výčepním půltem. Zůstal i původní z roku 1932, je zrenovovaný, ale nefunkční. Foto: Alexandra Timpau
Představy zástupců obce a názory architektů do sebe krásně zapadly. "Sokolovna disponuje hlavní lodí se sálem a jevištěm. Má čistý tvar a vhodným způsobem doplňuje náves. Pozdější přístavek se sociálním zázemím byl nejen nevzhledný zvenku, ale především nefungoval uvnitř a měl malou výšku. Objekt byl ve špatném technickém stavbu. Vnitřní provoz se odehrával na třech výškových úrovních, takže nebylo myslitelné bezbariérové řešení. Původní vstup s balkonkem měl sice pitoreskní měřítko, ale nebyl dostatečně kapacitní. Dostali jsme zadání na zvětšení předsálí, případně další výukové prostory, nové toalety a celkové zázemí pro pořádání společenských a sportovních akcí. Sál neslouží jen ke cvičení, ale koná se zde divadlo a pořádají plesy. Ponechali jsme hlavní loď s jevištěm a ty drobné objekty okolo nahrazujeme novým přísálím a foyer. Stávající budova se nachází velmi blízko komunikace, takže jsme museli řešit bezpečný nástup. Vznikl nový prostorný krytý vstup, který bude sloužit ke shromažďování. Od krytého veřejného prostoru pod valenou klenbou si hodně slibuji, shrnuje architekt Svatopluk Sládeček pro obecní zpravodaj.
Celý rozhovor najdete ZDE / 1-2022
A tak si Veverské Knínice do puntíku splnily pozdrav zakladatelů sokolského hnutí Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. "Naprej!" si při setkání říkali. Tedy – Napři se! Překonej překážky!
Sokolovna
- budova tělocvičny, které vznikla pro potřeby České obce sokolské
- používá se pro pořádání tělovýchovných, sportovních a kulturních akcí
- často jsou k ní přidruženy další objekty či restaurace
- významné body českých a moravských obcí a měst
- první byla vystavěna v pražské Sokolské ulici roku 1863
- na území bývalého Československa je cca 1400 sokoloven
- 8.10. Památný den sokolstva: připomínka noci ze 7. na 8. 10. 1941, kdy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich nechal zatknout 1500 představitelů Sokola (93 % z nich nacistický teror nepřežilo), rozpustil Českou obec sokolskou a její majetek byl úředně zabaven. Mezi významné dny ČR byl zařazen v roce 2019.
Pohled zezadu. Foto: Alexandra Timpau
